Jóga

Jóga znamená spojení, jednotu, obnovení původního vztahu individuálního já (átman) s Bohem (paramátman).
Cestou jógy je možné překonat nepravé ego (ahankára). Toto falešné ego zastírá pohled na pravou podstatu bytí a činí nás nešťastnými. Podle filosofie jógy je pravou podstatou života bytí (sat), vědomí (čit) a blaho (ánanda). S touto podstatou se jogín na konci své cesty trvale ztotožní, což se nazývá osvícení nebo osvobození (mókša). Povaha tohoto ztotožnění je v různých školách jógy definována různě.

Nejstarší zmínky o józe pocházejí z Védských spisů a z Upanišád, kde se mluví o způsobech meditace a uctíván. Nejznámější texty o józe pochází zBhagavadgíty a Pataňdžaliho jóga suter.


BHAGAVADGÍTA

Bhagavadgíta, v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan). Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př.n.l. a byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př.n.l.

V Bhagavadgítě se rozlišuje několik druhů jógy, které však nejsou oddělené, ale vzájemně se prolínají a vedou ke jednomu cíli:

* Karmajóga - jóga nesobecké činnosti. Jogín se snaží o nesobecký život a nesobeckou službu druhým bytostem. Touto jógou se očišťuje charakter člověka, mysl i vědomí.
* Bhaktijóga - jóga lásky a oddanosti. V této józe žák, bhakta, uctívá božstvo v některé jeho podobě či formě (Višnu, Šiva ap.) a odevzdává mu svůj život. Láska a sebeobětování ruší iluzi nepravého ega a jogín dosahuje osvícení.
* Džňánajóga - jóga poznání a moudrosti. Jogín dospívá k sebepoznání a osvícení studiem a meditací.
* Hathajóga - (část Pataňdžaliho klasické aštangajógy) jóga fyzických cvičení, využívající pozic (ásana) - které vitalizují celý organismus a mají vliv i na energetické (pránické) tělo člověka.
* Rádžajóga - královská jóga - osmistupňová stezka pevné vůle a sebekázně. Využívá pozic (ásan), dechových cvičení (pránájáma), meditace (dhjána), jednosměrného zaměření (dhárana) k dosažení slynutí s absolutnem (samádhi).
* Kundaliníjóga - jóga probuzení energie zvané kundaliní šakti. Jogín pracuje s energetickými centry v pránickém těle (čakry) a drahami, jimiž energie proudí (nádí).
* Gurujóga - Jóga uctívání mistra. Žák dosahuje osvícení díky přímé pomoci svého mistra, guru.

PATAŇDŽALIHO JÓGA SÚTRY

Pataňdžaliho nejznámějším dílem jsou Jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př.n.l. Podle klasické Pataňdžaliho definice je jóga: Jógas Čitta-Vrtti Nirodhah - neutralizace pocitových vln, zastavením a ovládnutím proměn a činnosti mysli. Tyto pocitové vlny v nás způsobují, že se jednou cítíme nahoře a jednou dole. Jóga nás učí hledat štěstí v sobě a být spokojení bez ohledu na vnější okolnosti.
Patanžali vysvětluje osm odvětví /stupňů jógy (Aštanga jóga jógánga), závislých na stavu vědomí, které vedou ke sjednocení:

1. Jáma - správné jednání, morální zásady – pravdivost (satjá), nenásilnost (ahimsá) nesobeckost (astéja), mravnost (brahmačárja) a bezmajetnost (aparigraha);
2. Nijáma - duchovní hodnoty - čistota (šauča), soucit (santóša), askeze (tapas), studium véd (svadhája), oddanost nejvyššímu pánu (íšvarapranidhána);
3. Ásana - udržování fyzického těla, jógové pozice;
4. Pránajáma - kontrola dechu a energie;
5. Pratjáhara – zvnitřnění, nelpění na objektech smyslů;
6. Dhárana - zaměření a koncentrace;
7. Dhjána – meditace a rozjímání;
8. Samádhi - splynutí s Absolutnem.